Přesně týden poté, co Vítězný oblouk na pařížském Náměstí Charlese de Gaulla uvítal dojezd nejtěžšího cyklistického závodu světa Tour de France, byl tento slavný monument svědkem dalšího sportovního triumfu. V sobotu 1. srpna 2009 pod jeho majestátní oblouk dorazil český handbiker Heřman Volf. Na trase Praha – Paříž ujel za sedmnáct dnů 1355 kilometrů. Jak vypadala cesta a co účastníci prožívali? Dovíte se v záznamu denního zpravodajství právě zde...
Uplynul týden. Ve vzpomínkách se vracím k naší cestě. Bylo to náročné, ale krásné. Prožili jsme báječných 23 společných dní. S Héřou a jeho tátou ("starým otcom") jsme za 17 dnů ujeli 1355 km. A viděli kus světa, vlastně Evropy.
Je večer a odpočívám v hotelu na okraji Paříže. Splnil se mi jeden z mých velkých snů. Projel jsem se na kole z Prahy až do Paříže k Vítěznému oblouku a pod Eiffelovku.
Nejdříve vstávala Lucia, a to asi v půl šesté. Jela do Paříže pro Álu a Šífyho se Soňou. Moc nám s přípravou i realizací celého projektu pomohli a nechtějí si nechat ujít náš slavnostní dojezd.
Když jsme se probudili, byl kemp plný policistů. Prý bylo vykradeno asi osm karavanů. Kubo i Lucka si všimli, že i okolo našich aut se někdo v noci "vochomejtal", ale díky tomu, že zcela náhodou spali v autech, k žádné újmě na našich věcech nedošlo. Bez počítačů a kamery by to bylo velmi složité.
Mimo plán jsme si udělali volný den – respektive ho posunuli o den dříve. Očekávali jsme příjezd mé ženy Jitky, dětí Barči a Johanky a fyzioterapeutky Mirky.
Nechtělo se nám vstávat. Venku byla mlha a na snídani jsme se došourali postupně. Následoval krátký "brífink" s upřesněním trasy dnešní 77 km dlouhé etapy Aquel a okolo desáté jsme konečně vyrazili.
Probudili jsme se do krásného slunečného dne.
Plánovaný start Etapy Brema v 9 hodin se o pár minut opozdil díky ztraceným mapám.
"Teda, dneska by se jelo, kluci", prohlásil kolem poledne táta Héřa.
Je úžasný! Když jedeme, remcá, že už je to dlouhé, od 60. km se ptá, když už tam budeme a když je volný den, chtěl by zase jet.
Osiřeli jsme. Naše sestava se včera večer zúžila na nejmenší možnou – táta, Mejla a já a Lucka s Kubou jako náš doprovod.
Včerejší pohodovou etapu dnes vystřídala etapa poměrně dost náročná a již potřetí věnovaná OZP pojišťovně, našemu hlavnímu partnerovi.
Dnešní Etapu Laktos bychom ohodnotili asi jako prozatím nejkrásnější. Více než 45 km jsme jeli po perfektním červeném asfaltu podél kanálu "de la Marne au Rhin", který se vine nádhernou krajinou od Strasbourgu až do Nancy a pak ještě dál (někde jsem vyčetl, že je dlouhý 312 km!).
Dnes jsme si skutečně užili volný den. Po velmi náročné noci v Best Hotelu ve východní části Strasbourgu, kde teplota v našich "kajutách" neklesla pod 26 stupňů, jsme si dopřáli delšího ranního spánku.
Jsme ve Francii. Plánovaný start dnešní etapy se protáhl až na 11. hodinu dopolední. Přesun v ranní špičce z Karlsruhe z hotelu do místa startu byl docela chuťovka.
Už je to asi trapné se neustále opakovat, ale i dnes nás na začátku jízdy provázel déšť. Zprvu, těsně po snídani, to tak ještě nevypadalo – stačilo se jen obléknout, připravit kola
a obloha se okamžitě zatáhla.
Dnes jsme podle plánu dojeli zbývající část etapy OZP pojišťovny z Walheimu do Mühlackeru dlouhou 35 km. Vstávali jsme o něco později a i snídaně se nám docela protáhla a tak jsme vyjížděli až kolem půl jedné.
V Praze jsem si naplánovali, že strávíme jeden celý den v kempu. Pěkně odpočinek u vody, výlet do přírody... Jenže už třetí den je to tak nějak dost na vodě, a tak padlo rozhodnutí, že další noc pod stanem už ne.
Dnes nás přijeli podpořit Héřovi kolegové a kamarádi z práce. Vůbec netušili, co je čeká. Od rána bylo mizerné počasí a až kolem 11. hodiny se k naší radosti na několik hodin vyčasilo.
Ahoj, zdravíme z Rothenburgu ob d. Tauber. Dnešní etapu jsme začali netradičně výjezdem autem od hotelu na místo startu v Zirndorfu. Využili jsme včerejších dobrých podmínek, abychom projeli Norimberk, a tím jsme si trochu ulehčili další den.
Před čtvrtou ranní nás probudila slušná buřina. Řekl bych, že jsme byli přímo v jejím epicentru – hřmění se ozývalo takřka ihned po oslepujících záblescích a provazy deště bubnovaly na nízkou stříšku pod našimi okny nepříjemnou intenzitou.
Dnešní den jsme věnovali dospávání, cvičení, dopisování deníku a plánovaní cesty na následující tři dny…
Od rána jsem byl zvědavý, jak to pojede. Včera mi to jelo fajn a čekal jsem, jak zvládnu polední kopce u nás v Čechách.
Probudili jsme se do chladivého rána s prodírajícím se sluncem mezi mraky. Během dne přibývala kupovitá oblačnost, ojedinělé přeháňky se objevovaly spíše na východě.
Tak už nám to začalo!
Ten pocit, že se děje něco mimořádného, nám v tom ranním shonu ještě jaksi nedocházel.
Přípravy na – už skutečný – start projektu "Cesta za snem" vrcholí. Takřka za pochodu dojednáváme detaily startu – organizaci a natáčení, mediální podporu, k tomu ještě dopravu dalšího doprovodného vozidla z Vrchlabí, nákup nutných drobností, doladění techniky atd.
MILD production - c/o GRANT-Produkce s.r.o., U družstva Život 30, 140 00 Praha 4
tel.: +420 261 090 353, fax: +420 261 090 358, e-mail:
