Cesta Praha - Paříž 2009

První z velkých cest. První z řady velkých vítězství Heřmana Volfa. Všechno však začalo velkým neštěstím. Zlomek sekundy, malé zaváhání, tma. Během několika okamžiků končí život, jaký Héřa znal. Bez otázek, bez času na rozmyšlenou. Píše se rok 2006. Ze sjezdovky ho odváží sanitka. Má poraněnou míchu. Ochrnul od pasu dolů.

Je léto, 11. července, tři roky po osudném dni. Héřa sedí na speciálně upraveném kole na ruční pohon a chystá se vyrazit na první ze svých cest za snem. Díky podpoře rodiny a přátel překonal bolest i sebelítost. Přijal svůj osud a znovu začal opravdu žít. Lyžuje na speciální lyži - monoski, plave, potápí se, skáče s padákem, koupil si handbike. Je ještě aktivnější a zarputilejší než kdy dřív. Dlouho se připravoval. Teď nastal den D. Na parkovišti Paříž Metropole Zličín, se shromáždily davy kamarádů, rodinných příslušníků, fanoušků, zástupců sponzorů, osobností. Jsou tady, aby Héřu vyprovodili na jeho první, „západní“ cestu.

Trasa vede z velké části poblíž mezinárodní cyklotrasy Paneuropa Radweg. Héřovo speciální kolo, handbike, ale není schopno dostat se úplně všude, problémy dělá hlavně nezpevněný terén nebo prudké zatáčky. Objízdné trasy se tak musí řešit přímo v terénu. Z Prahy, Héřa a jeho tým, míří k německým hranicím, Německo pak svými koly rozkrajují na půl a přes Strassburg se dostávají do Francie. Tady je čeká ještě zhruba pět set kilometrů asfaltu do hlavního města galského kohouta. Pomoci vlastních rukou Heřman překonává vzdálenost 1355km během 17. dnů.

Vítězný oblouk na západním konci slavného pařížského bulváru Avenue des Champs-Élysées nechal vystavět Napoleon jako symbol své moci a jako oslavu vítězství v bitvách. Podobné pocity zdravé pýchy a zadostiučinění, jaké zažíval slavný vojevůdce v předminulém století, visí ve vzduchu i po příjezdu výpravy z Čech. Opět jsou zde přátelé a kamarádi, vítají vysíleného, ale nesmírně šťastného Heřmana, připíjí se šampaňským, slaví se, dělají se plány na příští rok.

Krátce po příjezdu zpět do vlasti vzniká filmový dokument v režii Miloslava Doležala Heřmanova kamaráda, producenta a organizátora projektu CESTA ZA SNEM. Film „Heřman – Cesta za snem“ mapuje přelomové okamžiky Héřova života od osudné nehody a vrcholí expedicí do Paříže. Cílem dokumentu je inspirovat tělesně postižené spoluobčany k aktivnímu životu a ukázat jim, že „život na vozíku nekončí.“ Práce na dokumentu byla pro režiséra a producenta srdeční záležitostí, což potvrzuje cena vládního výboru ČR pro tělesně postižené spoluobčany za publicistické dílo, kterou film získal.

Z Héři se tak stává osobnost, jenž má sílu vracet naději lidem, které potkala podobná životní rána. Jak sám říká: „Není nutné aby handicapovaní lidé sedli na kolo a dojeli do Paříže. Jde jen o to, aby dál žili plnohodnotný život a plnili si své sny.“