Subterra Open Weekend

Brzy, jazyk, nazývat se, Doksy:)

Přidáno 07.09.2016
Lajk

Letí to letí...

I život pod rukama nám letí. A proto užívejme si každý den, jak nejlépe umíme a můžeme. A to třeba maličkostmi, protože zítra, za minutu, TEĎ už může být pozdě.

Zážitkový víkend je lapač zážitků a to všemi směry. Na sporty, na nové přátele, soužití s handicapem, místem, přirodou. Ikona pro vnitřní klid a neskutečná síla a energie. Doufám, že se na mě taky někdo teší:)jako já na všechny. 

V loni POPRVÉ na zažitkáci, já nemocná, děti s sebou. Hm, těšila jsem se jak malá a nakonec děti běhaly po po areálu a maminka ležela ve studené chatce, kurnik to byl zážitek.:) No nic holka tady se na rýmyčku nehraje a jde se do davu. 

Ty kráso první aha momenty, nikoho neznáš přijedeš na akci, jsi tam pět minut sleduješ dění, první cesta na stanoviště golf. Koukáme s holkama na profíka golfu a v tom rána, kdosi vedle dostal tyčí přímo na oko, uáá pomoc zase abych zachraňovala. Njn, jistila to moje autolékarnička. Dopadlo to dobře nebojte. 

Příběh dvě. Motivuji moje děti a snažím se aby pochopily nejen sport ve spojení s handicapem, ale také celkově životy těchto lidí. A tak jdeme na oběd, v okénku pokukuje milí kuchař a těší se na vydání těstovín s omáčkou jo a mmj. vařil moc dobře i bezlepkově.

Usedám s holkama ke stolu a baštíme v tom přijde aha moment číslo dvě. O berličkách se svojí stylovou chůzí přichází k okénku Pavel Bambousek kdo jej neznáte info třeba zde. :

http://vzpoura-urazum.cz/ambasador-projektu/

Koukám s holkama celkem přímě na něho jak asi zvládne vzít ten talíř, donést jej ke stolu, když má jako dvě berle? 

Kouknu na holky, ony na mě, v té době jim bylo 6 a 8 let. Začnínám s nimi rozebírat situaci napadá mě hele já přeci ty děti vychovávám slušně nebo ne? Kde je tedy chyba? Proč sakra nevstanou a nejdou mu pomoci ..Stále vysvětluji situaci,  sakra holky ten kluk se jako asi bez vás nenají! NIC! Nevadí probereme si to společně v klidu a zvedám zadek já, Pavlovi pomohu. Usedá nedaleko nás a vychutnává jako my.

Jak bych to mohla po těch holkách chtít, když tu situaci nikdy nepoznaly, říkám si poté. čistá dětská duše. A od té doby změna, klapka, střih. A vlastně moje dění a život, který právě žiji, s nimi. 

Těšíme se na zážitkáč. Stud v sobě ještě mají to je jisté, ale těší se. JAKO JÁ.

Včerejší naše hraní: ,,mamí,mamí tak už pojď, máme pro tebe stezku dívej , pokladna, stezka,  zahrada a tím vším tady musíš projít... Namalovaly na zem celou vesničku a pozor u pokladny  namalovaly megafon pro neslyšící a tabuly pro slepce. Ty kráso chápeš to. Mám radost svět pochopen. 

Příběh tři:

Konec zážitkáče jedeme domu, jako vždy mezi posledními a vezu si především hlavu plnou zážitků. Balíme a při poslendím kroku a zvednuté noze do brány přiskočí usměvavá Michaela tzv. Sůvička. No co myslíte slovo dalo slovo a je z toho přátelství až do oblak. Děkuji ti krásko za každé tvé usměvavé slovo.

Příbeh O Kátě už tu proběhl, ale ani na ni nesmím a především nechci zapomenout. :)No a Irenka je taková naše SOS ve všem i ta k nám jistě patří. 

Takže kdo hledá ten najde:) Ještě by mě letos mohl přinést taky ženicha dědku Pchálku:) Sednu si v Doksech za strom a budu čekat jo ? :))) Zn. V obci Doksy nezletilý muž .... 

ps: k snídani si prosím Pribiňák https://www.youtube.com/watch?v=siIUmeb7iBg

 

Vaše královna koloběžka Renča 

 

 

 

Komentáře ke článku

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.
Irena Vanišová
14.09.2016 09:01
Renči, si piš, že já se na tě určitě těším, udělej si čárku do deníčku :)
Kateřina Štoková
07.09.2016 13:46
Irenka k nám rozhodně patří, to je jasný :-) ♥ Renčí, krásný článek!!! Už se hrozně těším. Dědek vtiPchálek určitě zamává svojí berličkou, parťáky na kvadriatlony umí vykouzlit :-) :-) Čímž mu patří veliký dík :-)